Martin Vopěnka, spisovatel - Martin Vopěnka, spisovatel, nakladatel a cestovatel (1963)

Můj bratr Mesiáš

Obálka knihy Můj bratr Mesiáš


Píše se rok 2096 a sucho trvá už mnoho let. Řečiště Vltavy je vyschlé. Vědecký projekt odvrácení části slunečních paprsků ve stratosféře však vzbuzuje naději. V té době, právě za prvního deště, se v Praze Holešovicích narodí Eli.

Roku 2168 káže v řecké osadě poblíž Olympu Eliho starší bratr Marek těm, kteří přežili nejhorší exodus v dějinách lidstva. Zatím jen hrstka nejvěrnějších uvěřila v mesiášství umučeného Eliho.

Nejnovější román českého spisovatele a vizionáře Martina Vopěnky má ty nejvyšší ambice. Uvěřitelně a s citem pro psychologii postav autor ukazuje, kolik bolesti, lásky, nenávisti, pochybností i naděje by mohlo přinést zrození někoho, kdo by mohl hrát v lidských dějinách stejnou roli, jakou hrál kdysi Ježíš. Autor nevěří, že Ježíš konal zázraky, avšak samotnou skutečnost, že Ježíšův odkaz přetrval, je třeba považovat za zázrak.

Další informace ke knize:

O duši a dívce

Obálka knihy O duši a dívce


Větrné hory v sobě skrývají mnohá bohatství. Jsou tajemné, někdy nebezpečné, plné vzácných rostlin i živočichů, mění se s každým ročním obdobím. Něco v nich ale zůstává stejné – jejich majestátnost a moudrost tisíců a milionů let existence. Z této moudrosti čerpají i originální pohádky Martina Vopěnky.

Zvířata zde mluví lidskou řečí a vyprávějí o svých zážitcích a setkáních s člověkem, někdy zase autor na základě zvířecích příběhů nabízí četná podobenství o životě lidském. Příběhy se čtou v několika rovinách, kde si každý může najít to své: jako lyrické popisy prostředí, jako pohádky, filozofické povídky, i jako bajky, které nenásilnou formou nabízejí i trochu poučení. Jemné snové ilustrace japonské výtvarnice Iku Dekune nádherně dotvářejí celkovou neopakovatelnou atmosféru knihy.

Další informace ke knize:

Koloběh života

Čím zakrýt prázdnotu
po krátkém milování?
Po dechu rozkoše,
v němž nelze věčně dlít?

Prázdnotu po jaru,
jež prohnalo se strání,
mířivši do jara,
v němž příště budeš sít?

Vracíš se pozvolna
do neopakování,
cestou, jež dopředu
tě v kruhu nutí jít.

(Josefův důl, 26. 03. 2011)