Martin Vopěnka, spisovatel - Publicista

Vnější a vnitřní nepřítel

V románu Nová planeta, který mi nedávno vyšel, kolem sebe jakási technologická elita postavila neprostupný val. Nová planeta není civilizací mimo naši Zemi. Je to soběstačná civilizace několika desítek tisíc lidí, kteří se zcela odřízli od zbytku světa – od jeho krizí a problémů. V jejich pojetí; v jejich oficiální ideologii, už ze Země odešli. Vyspělé technologie, které vlastní, jim umožňují přežití. Jenomže, objevují se jiné problémy. Například otázka svobody. Žijí ve vzájemně propojeném a sdíleném světě, na kterém jsou zároveň zcela závislí. Jsou ještě svobodní?

Číst dál: Vnější a vnitřní nepřítel

Meze milosrdenství

Soucit, milosrdenství. Dvě klíčová slova, na kterých stojí kultura, kterou chceme nazývat „lidskou“. Evropa v tomto směru urazila dlouhou cestu a dostala se daleko. Jistěže zlo, které v sobě máme, nezmizelo; není mrtvé. Soucit a milosrdenství jsou však nyní zakotveny v našich právních systémech do té míry, že z nich činí hlavní evropský proud. Jednat v rozporu s nimi je odsouzeníhodné, a jednání, které je s nimi v rozporu, se tak nedostává oficiálního uznání. Čímž je zlo účinně spoutáno.

Číst dál: Meze milosrdenství

Video reportáž Česká televize - STUDIO 6

Pořad "STUDIO 6" a reportáž na téma "Akce Knihy bez DPH".
Záznam z živého vysílání stanice ČT 24 ze dne 23. 4. 2014 (8:50).

Číst dál: Video reportáž Česká televize - STUDIO 6

Video rozhovor Česká televize - Události, komentáře

Pořad "Události, komentáře" a Diskuze na téma "Knihy bez DPH".
Záznam z vysílání stanice ČT 24 ze dne 22. 4. 2014 (22:49).

Číst dál: Video rozhovor Česká televize - Události, komentáře

Smrt v přímém přenosu

Voda se valí prostranstvím. Lidé utíkají, potom se drží stožáru, pouští se. A my víme, že ti, které vidíme, ve chvíli, kdy byli natočeni, zápasili o život. A svůj boj v následujících vteřinách prohráli. Můžeme se pokusit vžít do jejich prožívání, představit si hrůzu v jejich myslích.

Jiný obraz z novin téhož dne: skupinka turistů se už zase sluní na postižených plážích. Zpravodajství následující den: silvestrovské veselí.

Číst dál: Smrt v přímém přenosu

Zákon o nerovnosti spermií

Tak už je to pravda. Jako muž nad čtyřicet nemám právo využít svých spermií k asistovanému oplodnění své ženy. Ne že bych neměl dost dětí (stihl jsem to právě včas). Ale jeden nikdy neví.

Nebojím se, že bychom nenašli cesty, jak ten zákon obcházet a dokonce se ani nebojím, že by ten zákon někdo striktně dodržoval. Na takový právní stav jsme si už přece zvykli: ve sněmovně něco vyplodí a my si to potom uzpůsobíme tak, aby se s tím dalo žít.

Přesto jsem samou existencí některých zákonů zděšený. Tento nový „zákon o nerovnosti spermií“ k nim rozhodně patří.

Číst dál: Zákon o nerovnosti spermií

Konzumovné

Představte si, že by všichni Evropané, Američané, Japonci… moudře usoudili, že se mají uskromnit. Jednak proto, že osobní budoucnost je v době krize nejistá, jednak ale také proto, že nadměrnou spotřebou lidstva trpí celá planeta. Jednoho rána, při pohledu na svá auta, televizory, ledničky, pračky… by si jednoduše řekli, že s tím, co mají, rozhodně vystačí dalších několik let, bez nutnosti obměny. Ruku na srdce: kolik Evropanů bude v příštím roce opravdu nutně potřebovat vyměnit auto či nějaký spotřebič?

Číst dál: Konzumovné

Jaromír Nohavica – umělec a člověk

Jaromír Nohavica je výjimečný textař i hudebník. Jeho písně, jež nás provázejí již desítky let, se dotýkají základních existenciálních otázek, ale zároveň zůstávají lidsky prosté. Ideologie, ať už jakákoliv, v nich nevítězí nad životem; nad jejich uměleckým sdělením. Nohavica, na rozdíl třeba od Hutky či Merty, neprošel uměleckým vyprázdněním poté, co ze scény sešel ideologický nepřítel. Dá se říct, že jeho umění je již prověřené časem, a má tedy nárok nazývat se uměním.

Číst dál: Jaromír Nohavica – umělec a člověk

Já jsem lékař, kdo je víc?

Milí lékaři z LOK. Přímo to z vašeho jednání čiší. Ta hrozná povýšenost, sebestřednost a přezíravost. Ano, zdraví patří k našim nejcennějším statkům. A vy máte v popisu práce péči o lidské zdraví. Ale máme se vás kvůli tomu bát? Máme se před vámi plazit? A máme si vás snad vážit jenom proto, že se honosíte titulem MUDr.?

Číst dál: Já jsem lékař, kdo je víc?

Napakovat se na knihách

aneb

Jak na nakladatele pohlíží politici

Je to už více než dva týdny, co jsem s kolegy nakladateli varoval před zničujícím dopadem zvýšení DPH na knihy. Od té doby ve veřejné diskusi zaznělo asi všechno, co zaznít mohlo. Setkal jsem se s řadou politiků a udělal jsem si představu o jejich smýšlení. V zásadě naše argumenty přijímají, jednu věc nám ale rozhodně nevěří. Že totiž zvýšení DPH na 20% může být pro mnohé z nás opravdu likvidační.

Číst dál: Napakovat se na knihách

S právem na pečené holuby se nikdo nerodí

Nekřivděme Řekům. Jakkoliv nesmyslné, zmatené, ba až zvrácené nám jejich počínání připadá, ostatní evropské národy by nebyly (nebudou) lepší. Z nás Evropanů se totiž stalo tupé stádo konzumentů. Očekáváme pečené holuby poletující vůkol. Když holubi nepřiletí, jsme vzteklí. Kdo může za to, že holubi už nelétají? Kde se to podělalo? Nejspíš někde na cestě do našich úst. Nějaký zloduch nejspíš holuby nechal v troubě, zlomyslně jim něco postavil do cesty, anebo je sežral místo nás.

Číst dál: S právem na pečené holuby se nikdo nerodí

Kam kráčíš, Česko?

Sjezdy dvou pravicových stran, konané o tomto víkendu , nic nového nepřinesly. Přiznejme si, že podle očekávání. Ještě o mnoho žalostnější byl ovšem pohled na levicového lídra jdoucího včele „lidových“ protestů. Asi stěží bychom v současné Evropě hledali sociální demokracii, jejíž program je tak nerealistický.

A k tomu všemu připadá na letošek zase jedno nekulaté výročí – 93 let od vzniku samostatného Československa. Bude třeba řečnit, ačkoliv není co říct. Inu, nějak to výročí přežijeme. Třeba s dětmi na prázdninách.

Číst dál: Kam kráčíš, Česko?

Stárnutí

„Nikdy nezastárnu. Lidé kolem stárnou, ano, svět je plný starých lidí. Ale mně se to netýká. Jsem výjimka!“ „A i kdybych jednou, za dlouho, přece jen (ač je to nepravděpodobné) zestárnul, proč bych se tím měl ve svém mládí zabývat? Je to přece tak daleko.“

Můžeme od mladého člověka očekávat něco jiného? A bylo by vůbec normální, aby mladí lidé přemítali o svém budoucím zestárnutí? Ještě to není zase tak dávno, co jsem byl rovněž mladý.

Číst dál: Stárnutí

Chvála poezie

Myslím, že český jazyk, stejně jako celá česká společnost, se rozejde do více pater. Ne už krajových a místních, ale spíš profesních a sociálních. Milovník jazykové barvitosti a čistoty asi zapláče, ocitne-li se v jazykovém a sociálním přízemí, ale přiznejme si, že je to přirozené. Česká společnost a ani obecně lidská společnost nebude onou homogenní a průměrnou masou, jak to chtěli komunisté.

Číst dál: Chvála poezie

Nejisté cestování

aneb

Ani s pojištěnou cestovní kanceláří nejsme nesmrtelní

Čtenář si možná ještě vzpomene na případ tří mladých Evropanek, které si domluvily večírek se svými místními vrstevníky na jednom z tropických ostrovů. Hoši je na večírku brutálně znásilnili a pak je ukamenovali v jámě, kterou k tomu účelu předem vykopali. Jedné z dívek se podařilo přežít.

Číst dál: Nejisté cestování

Hon na Fejka

Tak Fejk prý bere příliš mnoho. Už se tím bude zabývat i premiér. Vzpomenete si, který čelní představitel se naposledy zabýval otázkou nadměrných příjmů některých osob? Přece Milouš Jakeš. Celý národ měl tehdy příležitost dovědět se z populární nahrávky, kolik bere Hanka Zagorová.

Tentokrát se má národ naštvat na Petra Fejka. Dostal plat čtvrt miliónu tak nějak na ksicht.

Číst dál: Hon na Fejka

Jaká je skutečná cena vajec?

V nářcích nad drahými vejci zaznívá asi nejčastěji povzdech nad evropskými úředníky: Co si to zase v Bruselu vymysleli s těmi předpisy pro chov slepic?

Zlotřilí úředníci tentokrát však jen chtěli slepicím dopřát nepatrně více místa a vylepšit tak jejich životní podmínky z otřesných na šílené. Těžko lze totiž jinými slovy pojmenovat plochu o velikosti papíru A4 připadající na jednu slepici, případně tutéž plochu zvětšenou o velikost zhruba jedné pohlednice. Kupodivu i toto nepatrné vylepšení žene ceny vajec k číslům, která se nám zdají neúnosná.

Otázka ovšem zní, jestli náhodou cena (anebo spíš bezcennost) vejce není jen blud.

Číst dál: Jaká je skutečná cena vajec?

Zrušme češtinu

Zlepšovací návrh pro ministra Kalouska

Nevím, jestli jste si toho všimli: Snížená sazba DPH má nejprve vzrůst na 14 procent a základní zůstat na dvaceti. V té chvíli ministerstvo financí odhaduje vybrat navíc 28 miliard za rok. Potom se sazby sjednotí na 17,5 procentech a ministerstvo plánuje vybrat navíc oproti současnosti jen 24 miliard. Motivací k tomuto druhému kroku (sjednocení daně) tedy nejsou příjmy ve prospěch reformy. Motivací je pouze a jedině mantra jednotnosti – zjednodušená, slepá a neuvažující víra, které současná vládní garnitura propadla a která zní: jednotnost je dobro, výjimka je zlo.

Číst dál: Zrušme češtinu

Drábkova bezcitná hra čísel

Ministr Drábek je spokojený. Dávku do konce leda nedostane „jen“ jedno procento lidí. To je podle Drábka výborný výsledek: devadesát devět procent dávek se udatnému ministerstvo podařilo poslat.

Řeč čísel zdánlivě jasná. Ale: Jak by vypadal například šéf ČSA, kdyby po provedené reorganizaci oznámil s rozzářenou tváří, že v lednu jeho společnosti spadlo „jen“ jedno procento letadel? Nebo lékař, kterému zemřelo „jen“ jedno procento pacientů po odstranění bradavice? Naopak stát, který by mohl říct, že počet kuřáků klesl na jedno procento, bychom nesporně vnímali jako veleúspěšný.

Číst dál: Drábkova bezcitná hra čísel

Soumrak původní dětské knihy?

Jestliže jsem se rozhodl tímto článkem vyjádřit k ekonomickým a morálním aspektům vydávání původní dětské literatury, je třeba nejprve objasnit, jakou k tomu mám kompetenci: Ve svém nakladatelství Práh vydávám převážně literaturu určenou pro dospělé. Nakladatelství je pro mne jediným zdrojem obživy. Proto životaschopnost projektů musím nutně posuzovat z hlediska jejich finanční rentability.

Číst dál: Soumrak původní dětské knihy?

Strana 1 z 2

Holocaust

Na fotce šedivé
ty jsi, kdo odchází.
V klobouku omšelém
laskavý táta věčný.
Poslední pohledy.
To se však ještě neví.
Dětství že skončilo
chlapeček nepochopí.
Ve zmatku poklidném
jdou muži, kam jim určí –
tatínci bezbranní –
bohové na zem padlí.
Jak bys ty selhal dnes?
Chrám světa lidského
v útrobách prudce se bortí.
Buď sbohem, dítě mé.
Vidím se ve tvých očích.

(Praha, 18. 1. 2008)