Vítězný únor v červnu 2006 (fiktivní scénář)

Je neděle 4. června 2006. Úřadující premiér Jiří Paroubek svolává mimořádnou tiskovou konferenci. Navazuje na svůj sobotní projev.
Paroubek nyní mimo jiné říká: ODS zneužila volby k pokusu o mocenský puč. Voliči, kteří této straně dali hlas, neuměli správně rozhodnout o své budoucnosti. Lživá propaganda ODS ty nebožáky dočista zmátla. Premiér cítí povinnost ochránit je před následky chvilkového poblouznění. Volební výsledky proto nelze uznat. V zájmu demokracie a stability zůstane po dobu nezbytně nutnou u moci Paroubkova vláda.
Odpoledne téhož dne odstupují z kabinetu lidovečtí ministři. Ministři za Unii svobody prohlašují, že potřeba vyváženosti české politické scény jim neumožňuje z vlády odejít.
Vláda ustanovuje státní dozor nad všemi novinami, televizemi,… Svoboda tisku je totiž ohrožena novináři, kteří veřejnosti nedokáží zprostředkovat objektivní informace. Tito novináři jsou žoldáky ODS, která, jak známo, připravovala převzetí moci prostřednictvím vítězství v neregulérních volbách.
Premiér požaduje uvalení vazby na Miroslava Topolánka, aby nemohl mařit vyšetřování kauzy Kubice.
Prezident Klaus vzápětí svolává mimořádnou tiskovou konferenci, která je však médii bojkotována. Na dotaz, zda novinářům bylo zakázáno této tiskové konference se zúčastnit, Paroubek s úsměvem odpovídá: „Já myslím, že naši novináři jsou ve své většině profesionálové a asi sami usoudili, že jsou důležitější věci, než jít na tiskovou konferenci pana prezidenta.“
Na veřejnost prosakuje informace, že prezident Klaus svolal generální štáb armády ČR. Informaci se nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Velení armády prohlašuje, že armáda se nebude vměšovat do politických záležitostí.
Několik desítek tisíc lidí demonstruje na Václavském náměstí, demonstrace je rozehnána policií jako nezákonná.
V pondělí 5. června citují redaktoři České televize z prvních oslavných dopisů. Jednotlivci i celé kolektivy děkují Jiřímu Paroubkovi, že zachránil demokracii v zemi.
Univerzitní profesoři a další intelektuálové sepisují petici, ve které vyjadřují znepokojení nad tím, že by se snad prezident Klaus chtěl uchýlit k silovému řešení situace.
Václav Havel vyjadřuje znepokojení, ale věří v diplomatické řešení. Konstatuje že: „Z Václava Klause čiší cosi nesympatického.“
V úterý 6. června premiér Paroubek informuje orgány Evropské unie, že v České republice došlo k upevnění demokracie a k potlačení nedemokratických pokusů převzetí moci.

Že je to scénář katastrofický? Možná. Trvám však na tom, že Paroubek na sebe prozradil diktátorské sklony. Je problematické s takovým člověkem usedat k jednacímu stolu. Slušné jednání totiž na takový typ člověka neplatí. Jeho rétorika je agresivní, zlá a hlavně: absolutně naruby. Z toho, co dělá sám, obviní bez skrupulí protivníka. Logicky uvažující člověk nemá obrany.
Silový Paroubkův přístup navíc přináší své ovoce. Všiml jsem si obezřetnosti některých redaktorů i hostů ve volebním vysílání České televize vůči Paroubkově osobě. Přiznejme si, že v mnoha lidech vyvolává slastný pocit, když se zavděčí někomu, kdo je silný.
Vůbec je pozoruhodné, jak jsou naši intelektuálové citliví na drobné nuance v proslovech a činech Václava Klause. Oproti tomu brutální projev napadající samu podstatu demokracie, je nechá klidnými.
Podle mého názoru nadešel opravdu čas vyjít do ulic. Dokud bude mít Paroubek politický vliv, je naše demokracie v ohrožení. Nelze požadovat nic menšího, než jeho odchod z politické scény.
Varuji také politiky: nesedejte ke stolu s potenciálním diktátorem. Jednoho dne vám možná nechá…

Martin Vopěnka

publikováno 30/11/2000.