Pohádky větrných hor odkazy ukázka Kamzík a horolezci ukázka Sestra smrt

Moře smutku za tvým psem Z Beáty schoulené na kraji lesní cesty vyzařuje takové zoufalství, že ji Tomáš, jinak plachý a nesmělý muž, nabídne přístřeší. Beáta po jistém váhání jeho nabídku přijme – nejprve jen aby se v jeho domě umyla a ohřála… odpočinula… najedla. Nakonec zůstane několik dní. Důsledným a přesným popisem drobných činností a hnutí mysli jednotlivých postav dosahuje autor zvláštního druhu vnitřního... více

Konec zákona Martin Vopěnka: Mám obavy, že se ke slovu dostanou staré běsy Tento román o zlu – tak drsný, že je zatěžko jej číst – psal autor v letech 1997 – 1999 a odhodlal se jej vydat mnohem později. Proti námitkám, že je román příliš naturalistický obsahuje příliš mnoho surových až sadistických a pornografických scén, se autor brání: Zlo je třeba zobrazit tak, aby z něj člověku (čtenáři) bylo nanic.... více

Pátý rozměr odkazy Nominace na knihu roku v anketě Lidových novin recenze recenze František Cinger, Právo recenze Klára Kolářová, Reflex rozhovor Zdenko Pavelka, SALON, Právo

Moje cesta do ztracena „Žil jsem. Kdo to o sobě může říct?“ tak v závěru knihy hodnotí svůj život vypravěč a hlavní protagonista této knihy. Je to příběh úspěšného muže středního věku, kterému navzdory relativnímu bohatství chybí naplnění. Po tragické smrti manželky zůstává sám se svým osmiletým synem. Cítí, že aby dostál úkolu, který před ním stojí, musí něco podstatného změnit. Se svým Benjaminem se proto... více

Spící město Vydejte se na dobrodružnou cestu do světa, kde všichni rodiče spí a kde začíná nemilosrdný boj o přežití dětí ve světě zbývajících dospělých… Čtyři sourozenci, nejstarší Kryštof, dvojčata Ema a Kristýna a malý Samuel, žili ještě donedávna ve šťastné rodině. Jednoho rána se ale probudili v hrozné situaci. Jejich rodiče upadli do záhadného spánku a oni si musí najednou poradit docela sami. Jak... více

Vopěnkova kniha Pátý rozměr nahlíží do života polárního střediska na Antarktidě Tehdy deníkovým způsobem popsal pocity a zážitky z takřka měsíčního pobytu na ledovém kontinentu rozprostírajícím se kolem jižního pólu. Přesněji na Polární stanici Nelson, kterou založil a provozoval Jaroslav Pavlíček za velmi přísných ekologických podmínek. Pro čtenáře není tak důležité, že se hrdina nové knihy, zkrachovalý podnikatel Jakub potřebující znovu nabrat dech, ocitá v Argentině.... více

Balada o sestupu: anglická verze

Moje cesta do ztracena: libreto (ukázka) Hudba Jaroslav Pelikán, libreto Martin Vopěnka PUTOVÁNÍ BENJAMINA Podle knihy Martina Vopěnky „Moje cesta do ztracena“ PROLOG Úvodní hudba – pohřeb Tatínek: Maminka tě milovala, Benjamíne. Maminka tě pořád vidí, Benjamíne. Tuhle kytku máme pro ni, hoď ji dolů, zvon už zvoní. Benjamin: Proč maminka byla smutná, můj tatínku? Proč se málo usmívala,... více

Moje cesta do ztracena: ukázka Moje cesta do ztracena Martin Vopěnka I. Bolestné osvobození a výzva k cestě 1. Táta se synem pohřbívají mámu Držel jsem Benjamina kolem ramen a on se ke mně bezděčně tisknul. To, co leželo několik kroků před námi, na dně mělkého hrobu, byla rakev s jeho mámou. Hrobník ji spustil dolů ještě před naším příchodem, a tak kromě nás dvou tu byl jen stařičký kněz ve zmačkané... více

Pohádky větrných hor: ukázka (Sestra smrt) Dny se prodlužovaly, slunečního svitu přibývalo. Dole pod pásem lesů vykvetly kočičky a jehnědy. Avšak Větrné hory dosud svíral mráz. V ten čas, v jeden z posledních únorových dní, se do hor vypravila smrt, aby vysvobodila trpící zvířátka z jejich pozemských údělů. Ještě ani nezačalo svítat, když se smrt vydala na cestu k vrcholům. Nespěchala, plula v lesním šeru, tvář vyrovnanou, rty sevřené.... více

Encyklopedie Poznávám život a svět: ukázka Třetí, výrazně aktualizované vydání nejúspěšnější encyklopedie pro děti od pěti do devíti let.   Encyklopedie: Poznávám život a svět Martin Vopěnka Martin Vopěnka: Encyklopedie Poznávám život a svět je určená dětem od pěti let. Vedle základních pojmů v ní děti najdou srozumitelné vysvětlení abstraktních slov, jako život, svět, čas, pravda,… Na ukázku zde najdete hesla počínající... více

Moje cesta do ztracena: rozhovor1 Rozhovor pro Mladou frontu Dnes Po drastické knize Konec zákona spisovatel Martin Vopěnka (1963), aprobací jaderný fyzik, vydal v Mladé frontě titul zcela odlišného rázu nazvaný Moje cesta do ztracena. Vypráví o podnikateli, který přes všechny vnější úspěchy svůj život cítí jako nenaplněný a teprve po smrti své ženy získá odvahu oprostit se od závazků, opustit jistoty a vydat se s malým synem na... více

Moje cesta do ztracena: obsah Moje cesta do ztracena Putování s Benjaminem Martin Vopěnka I. BOLESTNÉ OSVOBOZENÍ A VÝZVA K CESTÌ Táta se synem pohřbívají mámu Jsou v domě nemocných duší a na hřbitově bezejmenných Mají spolu žít každý den Táta hledá tělesnou lásku Synovi se stýská po mámě Příbuzní je zrazují od cesty Táta a syn se navzdory pochybnostem připravují II. CESTA VEDE NEJPRVE PO ASFALTOVÝCH... více

Hotel uprostřed života: ukázka Nemůže přece říct, že Svatava o téhle návštěvě ví. Nebo dokonce že se kvůli tomu pohádali. Dal by tím Sabině neoprávněný pocit vítězství. Musí před ní svou Svatavu chránit. Ale takhle z ní zase udělal husičku, kterou je nutné klamat. Usilovně přemýšlel, čím by to napravil. "Totiž," začal, "Svatava dnes byla dost ztrápená. Nechtěl jsem ji tím zbytečně zatěžovat.   Lukáš vystřízlivěl;... více

Zimní vzpomínka na léto Šla bouře kolem nás. Nahlédla do okna, kde v podkroví jsme nazí my na ni hleděli. Měl jsem tě ve svých rukách. Déšť padal na střechu, ty byla jsi ho plná. Klouzavý horký déšť. A já ten okamžik chtěl tesat na hroby. Už nikdy nikdo víc! Už nikdy nikdo po nás! Jsou chvíle... více

Ty Tvář, jež tě zrcadlí. Důvěrné rysy tvé; povrch, kde začínáš. Dlí vůně prchavá v nejbližším sousedství. Dech svůdných hranic tvých. Opona, za níž bdí osobnost svébytná. Náš zápas utichl. Měsíční bílý svit na lože dopadá. Uvězněn v nitru svém vědět chci, jestli zříš svět, který vidím já. (Josefův Důl, 11. 4. 2008)

Fotografie na mém stole Nepřijdeš, ani se nepřiblížíš, sám v sobě prodlévám, jsa vězněm tužeb svých, zjitřený vzpomínkou, jež v dobách studených slunečným létem voní. Je pryč to všechno? Pryč. Na fotce zářivé ve vlnách šťastna ležíš, zlatavá kůže tvá pěnou se hrdě zdobí. To zpět se nevrátí – slunce, jež v dálce mizí. Vede mne život můj, kam nechci za ním jít. V minutě... více

Dům, který opouštíš Dům, který opouštíš. Tvá kniha vytržená, žár touhy podkrovní, dech léta, v němž se strádá. Pomalu procházíš hluchotou k uzoufání. Prach dávno zvířený pod tvoje nohy padá. A přece zas bys šel svou cestou prvních chtění. Jen jednou, poprvé, člověk se mýlit smí. Pak zbudou cesty pryč. Přes dvorky zatuchlé; mech vrostlý do dláždění. Málo si odnést smíš. Za dveřmi... více

Česká vesnice v rumunském Banátu Doteky vzácné časů dávných – než svět se vymknul z opratí. Sem vrátit se z hrobů babičky smějí; rolníci chudí i bohatí. S ženami v šátcích se do řeči dají; ve tvářích radostné dojetí. Jak staří známí. Košile bílé a venkovské šaty – vysvléknou dvacáté století. A zatím za zdí v sadu stinném poslední v poledne zůstal stín. Zabzučel hmyz a vánek... více