Na fotce šedivé ty jsi, kdo odchází. V klobouku omšelém laskavý táta věčný. Poslední pohledy. To se však ještě neví. Dětství že skončilo chlapeček nepochopí. Ve zmatku poklidném jdou muži, kam jim určí – tatínci bezbranní – bohové na zem padlí. Jak bys ty selhal dnes? Chrám světa lidského v útrobách prudce se bortí. Buď sbohem, dítě mé. Vidím se ve tvých očích.
(Praha, 18. 1. 2008)